Pražský hudební institut ve spolupráci s Operou ND a SO

pořádá pěvecké lekce a konzultace pod vedením

Vladimíra Chmela
 

ve dnech:

 6. 6. 2019     10.00 - 18.00

 7. 6. 2019     10.00 - 18.00

20. 6. 2019     10.00 - 18.00

21. 6. 2019     10.00 - 18.00

 

Lekce jsou určeny pro členy a hostující pěvce Národního divadla. Korepetitor je k dispozici.
 

Možnost přihlášení na tel.:

603 239 003 (Vladimír Chmelo) nebo na emailové adrese: vchmelo@hotmail.com

Informace o zkušebně budou sděleny na vrátnici PBND.

Pražský hudební institut si klade za cíl pomáhat umělcům v jejich snaze o dosažení maximálního mistrovství ve svém oboru. Je zaměřen jak na vokální, tak i instrumentální hudebníky, stojící na prahu své umělecké kariéry.

Snaha o vytvoření takovéto vysoce odborné platformy svedla dohromady názorově blízké umělce nejvyššího významu (Vladimír Chmelo, Martin Škampa, Peter Toperczer, Marie Mátlová, Robert Pechanec).

Pražský hudební institut je otevřený všem talentovaným umělcům, ať už čerstvým absolventům uměleckých škol, stojícím na prahu své umělecké dráhy, anebo profesionálním pěvcům, snažícím se o zdokonalení svého interpretačního stylu. Uvedené aktivity budou mít také výrazný rozměr zahraniční spolupráce, zejména v podobě zapojení hudebních institucí a umělců ze zemí Evropské unie do (mistrovských) kursů a soutěží.

Barytonista Vladimír Chmelo, umělec mezinárodního renomé, se při své divadelní kariéře kontinuálně věnuje pedagogické činnosti a řada jeho žáků jsou předními pěvci v našich a zahraničních divadlech. V rámci Pražského hudebního institutu vede kontinuálně asi desítku pěvců formou intenzivních soustředění cca jednou měsíčně v prostorách Národního divadla. (www.chmelo.com)

Kromě toho se v létě konají již pravidelně Massterclass, na kterých participuje i italská pěvkyně a pedagožka Astrea Amaduzzi. (www.belcantoitaliano.it)

 
Vladimír Chmelo
Martin Škampa
Astrea Amaduzzi
Marie Mátlová
Peter Toperczer

poslání institutu

 

Pražský hudební institut si klade za cíl přispět k dalšímu vzdělávání výkonných umělců, v prvé řadě pak operních pěvců a pěvkyň.

České vysoké školství poskytuje začínajícím pěvcům dobrý základ pro jejich umělecký rozvoj, techniku zpěvu a pochopení stylové interpretace. Jde nicméně jen o základ, který jim sice umožní vystupovat na regionálních scénách ve vedlejších rolích, ale cesta k prvotřídnímu a všestranně inspirativnímu výkonu v hlavních rolích, případně na světových jevištích je ještě dlouhá a trnitá. Ukončením studia jsou mladí pěvci zpravidla ponecháni svému osudu a musí se o svůj další umělecký rozvoj starat sami. Kariérní úspěch operního pěvce je přitom závislý na intenzivní práci na uměleckém rozvoji, nastudování nových rolí, prohlubování a úpravě pěvecké techniky a rozvoji stylové interpretace. Nejsou ani výjimečné případy, kdy již „hotový“ pěvec se s ohledem na vývoj jeho hlasu musí zcela změnit svoji pěveckou techniku.

V České republice v současné době neexistuje žádná organizace, která by se stabilně věnovala dalšímu vzdělávání výkonných umělců po ukončení jejich vysokoškolského studia. V zahraničí je obvyklé, že se touto činností zabývají operní studia přidružená k největším operním domům. V případě Metropolitní opery v New Yorku jde o Lindemannův program pro rozvoj mladých umělců. Není třeba jít nicméně pro inspiraci tak daleko. Obdobná studia existují u Bavorské státní opery v Mnichově, u Semperovy opery v Dráždanech a v Berlíně mají takové operní studio všechny tři místní operní domy (tj. Deutsche Oper Berlin, Staatsoper im Schiller Theater , Komische Oper). Nejstarším takovým operním studiem pak je Mezinárodní operní studio v Kolíně nad Rýnem , které bylo založeno již v roce 1961.

Vzhledem k velikosti České republiky patrně nemá smysl, aby si každý operní dům zřizoval své operní studio. Z ekonomického hlediska je existence operního studia u každého operního domu nemyslitelná. Většina pěvců trvale působících v České republice, a to i těch, co mají na některé scéně trvalé angažmá, vystupuje i na dalších scénách, což pak činí výhradní vztah operního studia ke konkrétnímu opernímu domu kontroverzním.

Ambicióznější mladí pěvci se přirozeně dále vzdělávají i nyní, jelikož by bez dalšího uměleckého rozvoje nemohli uspět na tak konkurenčním poli jako je oblast operního zpěvu. Jejich snaha je nicméně konfrontována s řadou praktických obtíží.

Prvním problémem bývá najít dostatečně kvalifikovaného učitele, který by mladému pěvci odpovídal jak pěvecky, tak osobnostně. Vztah pěvce a jeho učitele bývá vztahem na celý život, přičemž se přirozeně v průběhu kariéru mění rozsah a intenzita jejich vzájemných vztahů. Každopádně jde o velmi osobní vztah, který nemůže být založen na administrativním přidělení. Jak pěvec, tak jeho učitel si zkrátka musí navzájem „padnout do oka“, aby jejich spolupráce mohla mít smysl a vést ke skutečným pokrokům v uměleckém zrání mladého umělce.

Dalším problémem bývá nalézt vhodné zázemí pro výuku, jelikož z praktického hlediska není možné na rozvoji hlasové techniky, stylové interpretaci a charakteru konkrétních rolí pracovat kdekoliv.

 

V neposlední řadě je pak problematická i finanční stránka věci, kdy mladý pěvec má obvykle jen velmi omezené finanční zdroje. Z pohledu učitele, který má za sebou zpravidla úspěšnou pěveckou kariéru, je pak nedůstojné, aby za svoji práci dostával žádnou, případně jen symbolickou odměnu.

Institut si dává za cíl vyřešit výše uvedené problémy a usnadnit v co nejvyšší možné míře další vzdělávání a uměleckou profilaci a rozvoj mladých výkonných umělců.

V prvé řadě by Institut rád vytvořil otevřenou a nediskriminační platformu, která by maximálně usnadnila proces navázání vztahů mezi mladým pěvcem a jeho budoucím učitelem. Za tímto účelem by Institut pořádal „letní školy“ (tj. krátkodobé intenzivní studijní programy pro více účastníků bez ohledu na roční období), na kterých by mohlo dojít k prvnímu kontaktu mezi mladým umělcem a jeho potenciálním učitelem. Vedle toho by Institut umožňoval i zprostředkování kontaktu mezi potenciálním zájemcem a učitelem mimo jednorázové akce typu „letní školy“, ve formě individuálních předzpívání a jednorázových konzultací. Institut by byl otevřen pro uchazeče bez ohledu na státní příslušnost, nicméně se předpokládá, že uchazeči, kteří profesionálně nepůsobí v rámci České republiky, by se mohli účastnit na vzdělávání výhradně za tržních podmínek.

Dále by Institut rád vytvořil organizačně-administrativní zázemí a zajistil vhodné podmínky pro výuku. Je krajně neefektivní, aby se, jak mladí pěvci, tak jejich učitelé museli zabývat praktickými otázkami na místo umělecké práce. Jedním z hlavních úkolů Institutu tedy bude nalézt vhodné prostory pro výuku, a to ve spolupráci s jinými veřejnými organizacemi nebo soukromými osobami.

V neposlední řadě by se Institut věnoval zajištění financování výuky mladých pěvců, kteří nemají dostatečné finanční prostředky na výuku. Financování by probíhalo formou plných nebo částečných stipendií, které by se udíleli jednotlivým mladým umělcům na základě otevřeného a nediskriminačního výběrového řízení. Institut by dále finančně zajišťoval organizaci „letních škol“ a koncertů, na kterých by se představovaly výsledky společné práce mladých pěvců a jejich učitelů. Předpokládáme, že při organizaci „letních škol“, jakož i koncertů bude Institut aktivně spolupracovat s dalšími kulturními institucemi a hudebními festivaly.

Financování Institutu bude zajišťováno vícezdrojově. Část finančních zdrojů se Institut podaří získat z veřejných zdrojů, a to na základě grantů a dotací. Další část prostředků by měla plynout ze strany soukromých osob a firem ve formě finanční podpory nebo reklamní spolupráce. Nikoli nevýznamná část zdrojů by pak měla být generována samotnou činností Institutu, a to výukou pěvců za tržních podmínek, výnosem z „letních škol“, koncertů a jiných vystoupení organizovaných Institutem. Některé úkoly by pak rád Institut zajišťoval ve spolupráci s dalšími kulturními institucemi a za jejich věcného nebo finančního přispění.

Institut je koncipován jako nezisková organizace. Veškeré příjmy z výuky budou použity výhradně k zajištění výuky. Výnosy z vedlejších činností, jako např. organizování „letních škol“ nebo koncertů, pak budou použity na další činnost Institutu.

V případě úspěšného fungování Institutu v rámci České republiky by činnost Institutu mohla být rozšířena i na Slovensko. Rovněž se uvažuje o rozšíření činnosti Institutu i na vzdělávání a rozvoj činnosti dalších výkonných umělců, zejména pak instrumentalistů.

Kontakt

Veškeré info Vám ráda poskytne

Alžběta Kerberová, ředitelka

Pražského hudebního institutu 

 

Pražský hudební institut, z.ú.

Větrná 265/37, 181 00, Praha 8 - Čimice

IČO: 071 88 919

Bankovní spojení: 284359786 / 0300

Email: alzbeta.kerberova@prazskyhudebniinstitut.cz

Telefon: +420 603 787 697

 

©2018 by Prague Institute of Music

Chmelo_02